Hledat

Menu


Infosloupek

22.2.2017

105. VÝROČÍ NAROZENÍ

KIM IR SENA

Mm00249821-1_3

* 15. 4. 1912

+ 8. 7. 1994

10.1.2017

95 LET MILOŠE JAKEŠE

Jakes_01

* 12. 8. 1922

10.1.2017

50. VÝROČÍ ZAVRAŽDĚNÍ ERNESTA CHE GUEVARY

Guevara_01

 * 14. 6. 1928

+ 9. 10. 1967

10.1.2017

50. VÝROČÍ ÚMRTÍ MARIE MAJEROVÉ

Majerova_01

* 1. 2. 1882

+ 16. 1. 1967

10.1.2017

60. VÝROČÍ ÚMRTÍ ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO

Zapotocky_01

* 19. 12. 1884

+ 13. 11. 1957

10.1.2017

100 LET OD VÍTĚZSTVÍ VELKÉ ŘÍJNOVÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCE

Rijnova_revoluce_01

7. LISTOPADU 1917 - 2017

Z internetu:

20.12.2012

Schw

Podporujeme:

9.1.2011

Mnich_2

www.stopcirkevnim
restitucim.cz



Akce

* Sobota 11. listopadu 2017 - 42. pražská teoreticko-politická konference s mezinárodní účastí na téma O teorii a praxi komunistického hnutí, 9.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. U příležitosti 170. výročí Komunistického manifestu a 100. výročí Velké říjnové socialistické revoluce pořádá OV KSČM Praha 1 a další subjekty.

 

Pondělí 20. listopadu 2017 – Přednáška s diskusí: NĚMECKO PO VOLBÁCH - 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. Úvodní slovo Ing. Jaromír Kohlíček, CSc. - poslanec EP. Pořádá Klub společenských věd, http://www.klubspolved.cz/, ve spolupráci s Klubem mezinárodní politiky.

 

Pondělí 11. prosince 2017 – Přednáška s diskusí: ODKAZ VELKÉ ŘÍJNOVÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCE DNEŠKU, 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. Úvodní slovo JUDr. Stanislav Grospič, poslanec PČR. Pořádá Klub společenských věd, http://www.klubspolved.cz.

 

Schvalujete školné?

Váš vztah ke KLDR:



K 65. výročí Vítězného Února

V nejbližších dnech si připomeneme 65. výročí událostí, které znamenaly jeden z významných předělů našich moderních dějin, a které do těchto dějin vstoupily pod názvem Vítězný únor.

Abychom mohli posoudit, co se tehdy v Československu vlastně stalo, musíme si nejprve připomenout, na jakých základech fungoval stranicko-politický systém tehdejší ČSR. Na základě Košického vládního programu z dubna 1945 se v obnoveném Československu vytvořil nový politický systém, lidová demokracie. V rámci tohoto systému se všechny politické strany (KSČ, ČSSD, Československá strana národně socialistická, Československá strana lidová a na Slovensku působící KSS a Demokratická strana) sdružily v Národní frontě. První volby se v osvobozeném Československu konaly v roce 1946 a jejich vítězem se stala komunistická strana, která získala 40% hlasů v českých zemích a více než 30% hlasů v rámci Československa jako celku. Předsedou vlády se po těchto volbách stal předseda vítězné strany, Klement Gottwald.

Výsledek voleb byl vyjádřením vůle občanů Československa, jejichž většina si nepřála návrat k poměrům předmnichovské buržoazní republiky. Avšak zbytky buržoazních politiků, jakkoliv byly jejich řady prořídlé a prapory potrhané, se s novým rozložením sil v republice nehodlaly smířit a hledaly cestu, jak obejít vůli lidu a připravit komunistickou stranu o podíl na vládě v zemi. V únoru roku 1948 vyvrcholily tyto snahy buržoazních politiků v čele s Petrem Zenklem pokusem o vyvolání vládní krize.

Záminkou pro odchod buržoazních ministrů z vlády bylo odvolání několika velitelů SNB ministrem vnitra Noskem. Ministři za strany demokratickou, národně socialistickou a lidovou  podali demisi do rukou prezidenta Beneše, přičemž předpokládali pád vlády a vyhlášení nových voleb. Zenkl a jeho přátelé se však přepočítali, neboť demisi podalo pouze 12 ministrů z celkového počtu 26. Vládní krizi se tak vyvolat nepodařilo, protože kromě komunistických ministrů zůstali ve vládě ještě ministři za sociálně demokratickou stranu a nestraníci Jan Masaryk jako ministr zahraničí a generál Ludvík Svoboda jako ministr národní obrany.

Když přišli na svůj omyl, snažili se odstoupivší ministři zachránit situaci tím, že přesvědčí prezidenta republiky, aby jejich demisi nepřijal. V tomto okamžiku prezident Beneš zakolísal, neboť jako nejvyšší ústavní činitel byl povinen demisi ministrů přijmout, avšak jako politik nechtěl připustit posílení vlivu KSČ v důsledku odchodu buržoazních ministrů z vlády. Každá zúčastněná strana trvala na prosazení svých požadavků, kompromisní řešení bylo nepřijatelné. A proto, jako v našich moderních dějinách několikrát, byla politika přenesena z kabinetů a jednacích sálů opět mezi lid. Komunistická strana tehdy prokázala své vynikající organizační schopnosti. Po celé republice se konaly manifestace za přijetí demise, jejichž vyvrcholením se stala hodinová generální stávka dne 24. února. Suverén, nositel veškeré moci v republice, to jest lid, vyslovil své požadavky jasně a srozumitelně, a tak prezidentovi nezbylo nic jiného, než demisi buržoazních ministrů přijmout a umožnit tak premiérovi Gottwaldovi doplnit vládu o nové členy. To se stalo dne 25. února 1948. V nové vládě měla Komunistická strana Československa již 13 ministrů z 25.

Těžko lze říci, že pouze a teprve Vítězným únorem, jak se den přijetí demise začal nazývat, nastoupilo Československo cestu k budování socialismu. Ve skutečnosti na tuto cestu vykročilo již o několik let dříve. Avšak ovládnutí moci výkonné Komunistickou stranou Československa znamenalo na této cestě významný milník.

S odstupem několika desetiletí se ukázalo, že Komunistická strana Československa svoji historickou příležitost vybudovat opravdový socialismus, společnost lidí svobodných a sobě rovných, nakonec promarnila. Rozpory mezi zájmy příslušníků svérázné třídy stranicko-politického aparátu na jedné straně a zájmy pracujícího lidu na straně druhé dosáhly o čtyřicet let později takového stupně, že v rámci tehdejšího systému již nebyly řešitelné. To však neznamená, že veškeré úsilí prvních budovatelů socialismu v naší zemi bylo marné. Těm dnešním občanům naší republiky, jimž není osud země lhostejný, může sloužit přinejmenším jako poučení.

Mgr. Jiří Štainc

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | admin | registrace | podmínky | mapa stránek | výměna odkazů