Hledat

Menu


Infosloupek

22.2.2017

105. VÝROČÍ NAROZENÍ

KIM IR SENA

Mm00249821-1_3

* 15. 4. 1912

+ 8. 7. 1994

10.1.2017

95 LET MILOŠE JAKEŠE

Jakes_01

* 12. 8. 1922

10.1.2017

50. VÝROČÍ ZAVRAŽDĚNÍ ERNESTA CHE GUEVARY

Guevara_01

 * 14. 6. 1928

+ 9. 10. 1967

10.1.2017

50. VÝROČÍ ÚMRTÍ MARIE MAJEROVÉ

Majerova_01

* 1. 2. 1882

+ 16. 1. 1967

10.1.2017

60. VÝROČÍ ÚMRTÍ ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO

Zapotocky_01

* 19. 12. 1884

+ 13. 11. 1957

10.1.2017

100 LET OD VÍTĚZSTVÍ VELKÉ ŘÍJNOVÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCE

Rijnova_revoluce_01

7. LISTOPADU 1917 - 2017

Z internetu:

20.12.2012

Schw

Podporujeme:

9.1.2011

Mnich_2

www.stopcirkevnim
restitucim.cz



Akce

* Čtvrtek 12. října 2017 - Seminář: PATŘÍ NEROSTNÉ BOHATSTVÍ A VODA VŠEM OBČANŮM? STIHNE LITHIUM OSUD OSTATNÍCH DARŮ PŘÍRODY? - 17.00, v zasedací místnosti Domu odborových svazů, Náměstí Winstona Churchilla 800/2, Praha 3 (vstup hlavním vchodem, přízemí). Panelisté: Milan Neubert - fyzik a ekonom, Jaroslav Borka - poslanec PSP ČR za Karlovarský kraj, Čestmír Kubát -  právník. Moderátor: Lubomír Ledl. Pořádá Spojenectví práce a solidarity.

 

Pondělí 23. října 2017 – Přednáška s diskusí: BUDE FRANCIE POD MACRONOVÝM VEDENÍM SILNÝM HRÁČEM VE SVĚTOVÉ A EVROPSKÉ POLITICE, NEBO NAOPAK? - 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. Úvodní slovo PhDr. Helena Briardová, expertka na francouzskou problematiku. Pořádá Klub společenských věd, http://www.klubspolved.cz/, ve spolupráci s Klubem mezinárodní politiky.

 

* Středa 25. října 2017 - Přednáška JUDr. Gustava Janáčka: Velká říjnová socialistická revoluce a pravda o československých legiích,  17.00 hod., v budově ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, v místnosti č. 76 v prvním patře. Presence účastníků bude zahájena v 16.30 hod. Vzhledem k omezeným prostorovým možnostem přednáškového sálu si svou účast na přednášce můžete rezervovat na e-mailové adrese helsov@seznam.cz nebo SMS zprávou na telefonním čísle 720 503 948.

 

* Úterý 7. listopadu 2017 - Shromáždění u příležitosti 100. výročí Velké říjnové socialistické revoluce, 15.00, čestné pohřebiště rudoarmějců, Olšanské hřbitovy, Praha 3 - Žižkov (MHD Mezi hřbitovy, při ul. U nákladového nádraží). Pořádá KV KSČM Praha.

 

* Sobota 11. listopadu 2017 - 42. pražská teoreticko-politická konference s mezinárodní účastí na téma O teorii a praxi komunistického hnutí, 9.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. U příležitosti 170. výročí Komunistického manifestu a 100. výročí Velké říjnové socialistické revoluce pořádá OV KSČM Praha 1 a další subjekty.

 

Pondělí 20. listopadu 2017 – Přednáška s diskusí: NĚMECKO PO VOLBÁCH - 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. Úvodní slovo Ing. Jaromír Kohlíček, CSc. - poslanec EP. Pořádá Klub společenských věd, http://www.klubspolved.cz/, ve spolupráci s Klubem mezinárodní politiky.

 

Pondělí 11. prosince 2017 – Přednáška s diskusí: ODKAZ VELKÉ ŘÍJNOVÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCE DNEŠKU, 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. Úvodní slovo JUDr. Stanislav Grospič, poslanec PČR. Pořádá Klub společenských věd, http://www.klubspolved.cz.

 

Schvalujete školné?

Váš vztah ke KLDR:



Autorita ruských komunistů roste

8821ec_znachok_xv Rozhovor Haló novin s Vojtěchem Filipem, předsedou ÚV KSČM

Před několika dny jste se vrátil z XV. sjezdu Komunistické strany Ruska. Jaká je dnes tato strana?

Delegace Ústředního výboru KSČM se v Moskvě zúčastnila sjezdu komunistů Ruské federace, který byl nejen pracovní, ale i slavnostní, protože završil dvacetiletí od vzniku této strany. Přijelo na něj 319 z 324 zvolených delegátů, a také 95 zahraničních delegací. Sjezd byl ve znamení postupu ruských komunistů k vyšší míře autority ve společnosti.

Oni ve volbách do Státní dumy Federálního shromáždění RF v roce 2011 vyrostli z 11 na 20 procent! Ruští komunisté mají v 450členné Dumě přes 90 poslanců. Jejich činnost je hodně pestrá, mají vlastní sportovní oddíl, kulturní zařízení, zaznamenali velký nárůst počtu mladých, starají se o pionýrskou organizaci, o komsomol…

To vše bylo na sjezdu vidět. Prostředky pak vložili zejména do práce na praktickém programu změn v ruské společnosti. Využívají k tomu svou strukturu v komunální a regionální politice, i ve Státní dumě. První místopředseda ÚV KSRF Ivan Melnikov je prvním místopředsedou ruské dumy. Autorita strany ve společnosti roste. Je nejsilnější opoziční stranou proti Jednotnému Rusku.

Mnohé určitě překvapí, že ruští komunisté mají vynikající zastoupení v hlavním městě Moskvě. Postavili v každém obvodu vlastní kandidátku, do centrálního zastupitelstva Moskvy velmi silnou kandidátku.

A v parlamentních volbách kandidátka v čele s ředitelem Divadla Na Tagance porazila kandidátku Jednotného Ruska vedenou Vladimirem Putinem, skóre bylo 27:23 procentům. To byl nevídaný výsledek! Podotýkám, že předseda KSRF Gennadij Andrejevič Zjuganov kandidoval jinde, aby se to nebralo jako předběžný souboj o prezidentskou kandidaturu.

V čem je tajemství onoho úspěchu ruských komunistů v Moskvě – KSČM má přece v Praze poměrně malou podporu?

Je pravda, že v Praze se KSČM nejhůře staví kandidátní listiny a zkušenosti KS Ruska bychom měli nějak využít. Jejich recept je zdánlivě jednoduchý – spočívá v ataku na mladé, je ve schopnosti najít osobnosti ve společenském životě – v kultuře, sportu, zájmových organizacích. Tady dělají hodně. Na slavnostním koncertě po prvním dnu sjezdu to bylo vidět na počtu vystupujících umělců. I nálada v ruské společnosti je jiná, než bývala.

Zmínil jste obrovský počet zahraničních hostů…

Ukázalo se, že KS Ruské federace má velmi dobré vztahy s nejsilnějšími komunistickými stranami, které jsou ve svých zemích u moci – jde o komunistické strany Vietnamu, Číny, Kuby, Jihoafrické republiky.

A samozřejmě také s významnými komunistickými stranami uvnitř bývalého sovětského prostoru, tj. na Ukrajině, v Bělorusku, v Moldavsku. Zástupci stran těchto zemí dokonce seděli v předsednictvu sjezdu a hovořili na sjezdu. O významu KSČM zase mluví to, že jsme měli šanci jako jedna z 11 zahraničních delegací mluvit přímo na sjezdu.

Předpokládám, že jste vystoupil vy. O čem jste k delegátům a hostům hovořil?

Informoval jsem o tom, v jakém postavení je v politickém spektru České republiky KSČM – že i přes silný antikomunismus v zemi naše strana posílila, ale že nás teprve čeká boj o parlamentní křesla, který ruští komunisté v roce 2011 už úspěšně absolvovali. Informoval jsem o tom, že 20 procent jsme zatím dosáhli jen v krajských volbách.

Sklidil jsem potlesk, když jsem řekl, že zatím v devíti krajích ze 14 máme zástupce ve vedení krajů. Ocenil jsem rovněž těsnou spolupráci ve výměně informací obou komunistických stran s tím, že je co dalšího období prohlubovat. Ať už jde o spolupráci Haló novin a Pravdy či společné kroky na mezinárodních konferencích, které pořádají komunistické strany ve prospěch boje za mír, za život a práva pracujících.

Mluvil jste o ruském komunistickém deníku Pravda. Jaké je dnes její postavení na ruském mediálním trhu?

Je to centrální deník, který pochopitelně nemá tak vysoký náklad jako v minulosti. Nemůže zatím konkurovat deníkům, jako je Komersant a další. Na druhé straně jsem viděl regionální výtisky Pravdy. A věřte, že můžeme závidět! Největší zájem byl na sjezdu o Stalingradskou pravdu – stranický deník z Volgogradské oblasti, který k 70. výročí porážky fašistických vojsk – bitvy u Stalingradu – vydal speciální číslo. Jen se po něm zaprášilo.

Velmi zajímavý je postup ruských komunistů v šíření informací pomocí internetu, rychlá výměna informací v tak velkém prostoru jako je Ruská federace, je důležitá.

Jak se ruští komunisté dostávají do jiných médií?

Sjezd přenášely dvě celostátní televize a ruští komunisté u příležitosti XV. sjezdu otevírali vlastní televizní kanál Hvězda. Je evidentní, že prostředky, které získali za volby, využili k politické práci – do sdělovacích prostředků, mítinků mezi lidmi proti současné politice oligarchů. Až se nám to zdá možná nemožné, ale i proti současné vládě Jednotného Ruska. Ruští komunisté jsou v jasné opozici a lépe formulují potřeby ruské společnosti, která je hodně dezintegrovaná.

Rozdíly mezi lidmi jsou tam asi obrovské…

Náš program byl našlapaný od rána do večera, vlastně jsem se ani nikam nedostal. Kromě účasti na samotném sjezdu tu byly pracovní skupiny pro přípravu mezinárodního setkání komunistických a dělnických stran. V pondělí se pak konal kulatý stůl za účasti všech 95 zahraničních delegací. I tam jsem hovořil o potřebě společného postupu komunistických stran.

Potěšilo mě, že obdobný názor, který jsem prezentoval, zazněl i z mnoha jiných komunistických stran – z KS Mexika, Brazílie, Indie, a samozřejmě od samotného Gennadije Zjuganova s tím, že z pohledu marxistické teorie nejjednotnější politickou silou je velkokapitál. Ten vytváří vlastní prostředí.

Také v Rusku, jak se tam koncipoval, ovládají dvě procenta nejbohatších Rusů 90 procent veškerého přírodního bohatství Ruska. Ony pomyslné nůžky v ruské společnosti jsou skutečně velmi rozevřené. Nedivme se tedy, že Ruská komunistická strana je velmi ostrou opozicí vůči straně Jednotné Rusko, vedenou Vladimirem Putinem.

Na sjezdu byli i zástupci KS Kuby. V Castrově zemi se začíná situace v poslední době měnit – uvolnily se hranice, do jisté míry je povoleno podnikání. Vystoupil někdo z kubánské delegace, aby se podělil?

Bylo to jedno ze zásadních vystoupení, které sdělovalo účastníkům sjezdu, že Kubánci v roce 1993 museli – když ztratili podporu východního bloku a zejména Sovětského svazu - řešit vážné ekonomické problémy. A Kuba pod vedením Fidela Castra ztrátu danou přerušením obchodních vazeb zvládla a růst HDP, růst ekonomiky se podařil.

Vedoucí zahraničního oddělení KS Kuby hodnotil výsledek posledních voleb pozitivně a řekl, že Kuba současné ekonomické podmínky přes nátlak USA, přes trvalou blokádu a politické ataky na ni, zvládá. Současně Kubánci také hledají model, který bude vyhovovat podmínkám 21. století.

To byl v podstatě i výsledek jednání zúčastněných zástupců světových politických stran u moskevského kulatého stolu, který rezonoval do závěru sjezdu tím, že nejde o poučky, ale o využívání poznatků marxistické teorie v současnosti. Závěr je jednoduchý a jednoznačný: Jsme v 21. století a modely 20. století nemohou sloužit k výstavbě socialismu 21. století. Musíme se poučit z pozitivních věcí i z chyb.

A je nutné hledat tvůrčím způsobem uplatnění naší teorie na současné potřeby společnosti, abychom jako komunistické strany byly skutečně avantgardní silou v jednotlivých státech.

Zaznělo přesvědčení, že mezinárodní porada nemůže sloužit k tomu, aby zachránila nečinnost komunistické strany v tom či onom státě, ale slouží k tomu, aby byl dostatek informací, zkušeností z postupu, který někdo zvolil a který vedl k dobrému výsledku.

Aby ve státech, kde je komunistická strana buď pod tlakem, nebo byla neúspěšná ve volbách, byla schopna se obrátit zpět ke společnosti. a ta ji dobře vnímala. Ať už to bylo z asijských zemí nebo z Jižní Ameriky, z jižní, ale i ze severní Afriky, kde se hodnotilo ono tzv. arabské jaro. Padly tam pro mě zajímavé, nové informace. Třeba v Maroku jmenoval král čtyři komunisty ministry.

To jsme se dostali z Kuby opravdu daleko. Pochopila jsem správně, že ruku v ruce se sjezdem se vlastně uskutečnila velmi reprezentativní mezinárodní konference. Je to tak?

Hodně toho pro nás bylo podnětné. Ukázka toho, že musíme být spojeni s ostatními komunistickými stranami, využívat jejich informace, znalosti, zkušenosti. Ale nikdy nesmíme zapomínat na potřeby vlastních lidí a řešit je způsobem pro ně přijatelným. Nejde o hesla, ale o konkrétní práci.

Ať už říkali zástupci KS Číny, že budují socialismus čínskými prvky, obdobně hovořili vietnamští soudruzi - že i oni musí přihlédnout k vietnamským specifikům, stejně jako v Indii, Venezuele či v Mexiku. Mexický zástupce rozebral situaci v Mexickém zálivu a to, v jakém tlaku se ocitají země, kdy Latinská Amerika zakládá ekonomické společenství, ze kterého vyřazuje USA a Kanadu.

Měli jsme bilaterální jednání nejen s KS Ruské federace, ale také s KS Ukrajiny, Běloruska, Vietnamu, Moldavska. Hovořil jsem se zástupci KS Turecka. Získal jsem i nové informace ze situace v Sýrii – v Moskvě byli i komunisté z této země.

Sdělovací prostředky informují spíše o úrovni jednání vlád, jednotlivců, kteří ovlivňují politiku, což nijak nevypovídá o názorech veřejnosti konkrétního státu. V tomto ohledu např. informace od KS Turecka jsou pro nás velmi zajímavé. Ne všichni se staví pozitivně k nějakému vojenskému napadení sousední Sýrie, a naopak mají obavy z eskalace konfliktu, která může poškodit všechny státy regionu.

Proto bylo zajímavé vystoupení zástupců KS Kurdistánu, kteří usilují o to, aby byl jiný pohled na národně osvobozenecký boj, což podporuje např. i KS Sýrie. Pokud tam taková podpora bude, můžeme v budoucnu být svědky toho, že z Turecka, Iráku, Íránu a Sýrie bude nakonec kurdský stát vytvořen.

Tak napřímo sdělenou informaci jsem opravdu ještě nikdy neměl. Dané území je samozřejmě pod velkým tlakem mezinárodně politických zájmů Spojených států, i Ruské federace a Číny. Zástupci komunistických stran sousedních zemí opakovaně vyslovili obavy z případného útoku na Írán.

Marie KUDRNOVSKÁ

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | admin | registrace | podmínky | mapa stránek | výměna odkazů