Hledat

Menu


Infosloupek

22.2.2017

105. VÝROČÍ NAROZENÍ

KIM IR SENA

Mm00249821-1_3

* 15. 4. 1912

+ 8. 7. 1994

10.1.2017

95 LET MILOŠE JAKEŠE

Jakes_01

* 12. 8. 1922

10.1.2017

50. VÝROČÍ ZAVRAŽDĚNÍ ERNESTA CHE GUEVARY

Guevara_01

 * 14. 6. 1928

+ 9. 10. 1967

10.1.2017

50. VÝROČÍ ÚMRTÍ MARIE MAJEROVÉ

Majerova_01

* 1. 2. 1882

+ 16. 1. 1967

10.1.2017

60. VÝROČÍ ÚMRTÍ ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO

Zapotocky_01

* 19. 12. 1884

+ 13. 11. 1957

10.1.2017

100 LET OD VÍTĚZSTVÍ VELKÉ ŘÍJNOVÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCE

Rijnova_revoluce_01

7. LISTOPADU 1917 - 2017

Z internetu:

20.12.2012

Schw

Podporujeme:

9.1.2011

Mnich_2

www.stopcirkevnim
restitucim.cz



Akce

* Sobota 11. listopadu 2017 - 42. pražská teoreticko-politická konference s mezinárodní účastí na téma O teorii a praxi komunistického hnutí, 9.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. U příležitosti 170. výročí Komunistického manifestu a 100. výročí Velké říjnové socialistické revoluce pořádá OV KSČM Praha 1 a další subjekty.

 

Pondělí 20. listopadu 2017 – Přednáška s diskusí: NĚMECKO PO VOLBÁCH - 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. Úvodní slovo Ing. Jaromír Kohlíček, CSc. - poslanec EP. Pořádá Klub společenských věd, http://www.klubspolved.cz/, ve spolupráci s Klubem mezinárodní politiky.

 

Pondělí 11. prosince 2017 – Přednáška s diskusí: ODKAZ VELKÉ ŘÍJNOVÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCE DNEŠKU, 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. Úvodní slovo JUDr. Stanislav Grospič, poslanec PČR. Pořádá Klub společenských věd, http://www.klubspolved.cz.

 

Schvalujete školné?

Váš vztah ke KLDR:



Mgr. Jiří Štainc: První máj, Svátek práce

V tomto článku si připomeneme události, které daly vzniknout nejvýznamnějšímu svátku všech pracujících.

Jedním z požadavků, které prosazovali představitelé dělnického hnutí v závěru devatenáctého století, bylo zavedení osmihodinové pracovní doby. Počátkem roku 1886 vydala tehdejší Americká federace práce významné prohlášení, v němž požadovala zavedení osmihodinových směn počínaje prvním květnem. Během několika měsíců před stanoveným datem se federace obracela na všechny pracující, vzdělané i nevzdělané, muže i ženy, černé i bílé, aby tento požadavek podpořili.

A tak, když nastal den, který dělničtí předáci stanovili svým zaměstnavatelům jako nejzazší termín splnění svého hlavního požadavku, vstoupily statisíce pracujících do stávky. Centrem dělnického hnutí bylo v té době město Chicago, kde prvního máje roku 1886 stávkovalo čtyři sta tisíc dělníků. Noviny tenkrát vydaly článek, v němž se psalo, že toho dne z komínů továren nestoupal žádný kouř. A stávka pokračovala i v dalších dnech.

O dva dny později se konala veřejná demonstrace, k níž došlo nedaleko továrny na zemědělské stroje. Ke shromážděným dělníkům tehdy promluvil anarchista August Spies, jehož k oslovení demonstrujících vyzvali členové Ústředního odborového svazu. Během svého projevu naléhal na shromážděné dělníky, aby drželi při sobě a nevzdávali svůj zápas. Vtom se k místu protestního shromáždění přiblížila skupina stávkokazů, kteří právě odcházeli ze směny v blízké továrně. Došlo k potyčkám a na místo brzy dorazilo dvě stě policistů, aby proti demonstrujícím zasáhli. Bez jakéhokoliv varování policisté na demonstranty zaútočili, a to nejen obušky, ale i střelbou z revolverů.

Přinejmenším jeden z demonstrantů byl na místě zabit, šest dalších bylo těžce zraněno, počet lehce zraněných lze odhadovat jen stěží. Otřesený brutálním policejním zásahem, jehož byl svědkem, se August Spies vypravil do redakce deníku Arbeiter Zeitung, který v Chicagu vydávali dělničtí přistěhovalci z Německa. Zde sepsal oběžník s výzvou všem dělníkům, aby se na protest proti policejnímu násilí shromáždili příštího dne večer na chicagském Senovážném náměstí (Haymarket Square). Společně se Spiesem organizovali tento protest také představitelé odborového hnutí Albert Parsons a Samuel Fielden.

Účastníci tohoto protestního shromáždění se chovali i v napjaté atmosféře velmi ukázněně. Major Harrison, který byl na shromáždění od začátku přítomen, prohlásil, že „nic nenasvědčovalo tomu, že by bylo zapotřebí policejního zásahu.“ Dokonce navrhl kapitánu Bonfieldovi, aby větší část policistů připravených v záloze na nedaleké služebně poslal už domů.

Když bylo deset hodin večer, ukončil Samuel Fielden demonstraci. Protože hustě pršelo, zůstalo na místě protestu už jen dvě stě lidí. Náhle se však objevil kapitán Bonfield a s kordonem sto osmdesáti policistů začal zbývající účastníky shromáždění násilím rozhánět. Marně Fielden protestoval, že jejich demonstrace už skončila a lidé se tak jako tak chystali k návratu domů. V nejnapjatější situaci pak kdosi neznámý hodil mezi řady policistů bombu.

Jeden policista byl výbuchem zabit a přibližně sedmdesát dalších utrpělo zranění, většinou lehká. Zbývající účastníci demonstrace, kteří z náměstí včas neodešli, však dopadli mnohem hůře. Policisté spustili palbu do demonstrantů i náhodných přihlížejících. Počet mrtvých a zraněných civilistů nebyl nikdy oficiálně upřesněn a zřejmě se už nikdo nikdy nedozví, kolik lidí prolilo krev a položilo životy pod touto zběsilou palbou.

V následujících dnech a týdnech po této události byl v Chicagu rozpoután teror. Z buržoazního tisku, stejně jako z kazatelen všech možných církví, se ozývaly hlasy obviňující z výbuchu bomby socialisty a anarchisty. Tyto hlasy volaly po odplatě, která na sebe nedala dlouho čekat. Celé oddíly policistů se vrhaly do odborářských kanceláří, do tiskáren dělnických novin i do soukromých domácností těch, které úřady považovaly za socialisty nebo anarchisty. Zatýkání, věznění a mučení byli vystaveni jak představitelé dělnického hnutí, tak i lidé náhodně sebraní na ulici. Státní zástupce Grinnell tehdy veřejně prohlásil: „Nejprve je třeba provádět razie, a teprve potom hledět k zákonům.“

V červnu 1886 byl zahájen soudní proces s osmi příslušníky anarchistického hnutí a odborovými předáky. Kromě Spiese, Fieldena a Parsonse, kteří organizovali květnový protest na Haymarket Square, bylo před soudem obviněno dalších pět osob; Adolph Fischer, George Engel, Michael Schwab, Louis Lingg a Oscar Neebe. Všichni jmenovaní byli nařčeni z podílu na vraždě. Tak byla označena smrt policisty, kterého na ulici zasáhl výbuch bomby.

Celý soudní proces byl vykonstruovaný. Přestože podle procesního práva měla být jména členů poroty losována z krabice, státní zástupce Grinnell pověřil soudního sluhu, aby sestavil porotu z předem vytipovaných členů. V porotě tak zasedlo několik bohatých továrníků a jejich tajemníků a také jeden příbuzný mrtvého policisty. Soudní sluha tehdy prohlásil: „Mám na starosti tento případ a vím, co se chystá. Ti chlapi budou viset.“

U soudu nebyl předložen jediný důkaz, který by potvrzoval vinu obžalovaných. Vždyť pět z nich ani nebylo v době „vraždy“ přítomno na „místě činu“! Obžaloba nepředložila ani jediný důkaz toho, že by některý z osmi mužů kohokoliv vyzýval k násilí, nebo že by dokonce nějaké násilnosti připravovali. Vždyť jeden z obžalovaných, Albert Parsons, si na večerní demonstraci na Haymarket Square dokonce přivedl své dvě malé děti. Choval by se tak otec, který předem ví, co se bude na závěr shromáždění odehrávat?

Všem muselo být jasné, že těch osm obžalovaných nestanulo před soudem kvůli vině na smrti policisty, ale kvůli svému pokrokovému smýšlení a za svoji činnost v odborovém hnutí. Státní zástupce Grinnell to ostatně ve své závěrečné řeči vyjádřil zcela otevřeně a nepokrytě: „Dnes vedeme soudní proces s anarchií. Těchto osm mužů bylo vybráno velkou porotou a obviněno, protože byli vůdcové. Ale nenesou o nic větší vinu než tisíce těch, kteří je následovali. Pánové z poroty! Odsuďte tyto muže, učiňte z nich odstrašující příklad! Pověste je a zachráníte tak naše instituce a naši společnost.“

Devatenáctého srpna bylo sedm z osmi obžalovaných odsouzeno k smrti. Osmý, Oscar Neebe dostal patnáct let žaláře. Rozsudky, které se rovnaly justiční vraždě, vyvolaly obrovskou protestní kampaň, a tak státní moc přistoupila na „kompromis“. Rozsudky smrti pro Michaela Schwaba a Samuela Fieldena byly změněny na doživotní vězení. Další odsouzený, Louis Lingg, se šibenici vyhnul tím, že se ve svojí cele jeden den před vykonáním rozsudku oběsil. A taky byli jedenáctého listopadu roku 1887 oběšeni čtyři odsouzení – Parsons, Engel, Spies a Fischer. V den jejich pohřbu vyšlo do ulic šest set tisíc dělníků a dalších pracujících lidí.

I po vykonání krutých a nespravedlivých rozsudků pokračovala kampaň za propuštění zbývajících tří odsouzených. Až v červnu roku 1893, sedm let od zahájení procesu, udělil guvernér Altgeld těmto třem odsouzeným milost.

Později se podařilo téměř bezpečně prokázat, že tehdy v roce 1886 hodil bombu na Haymarket Square policejní agent, který pracoval pro kapitána Bonfielda, velitele zásahu. Jednalo se o spiknutí, které zosnovali kapitalisté, ocelářští bossové, kteří chtěli zdiskreditovat dělnické hnutí a zastavit prosazování oprávněných požadavků pracujících.

Ani dnes, po více než jednom a čtvrt století od májových událostí roku 1886, by neměl odkaz tehdejších bojovníků za práva pracujících zůstat zapomenut. Vždyť další zkracování pracovní doby při zachování výše mzdy může být jednou z cest, jak zajistit nová pracovní místa pro nezaměstnané.

Ale úprava délky pracovní doby nakonec není tím rozhodujícím, o co by pokrokově smýšlející lidé měli usilovat. Vždyť cílem zápasu za spravedlnost a lidská práva není nic menšího, než vytvoření takové společnosti, ve které bude práce sloužit k uspokojování potřeb, včetně potřeby seberealizace, a nikoliv k tvorbě zisků úzké vrstvy privilegovaných.

A tak i dnes, v době, kdy se kapitalismus pomalu ale jistě blíží k hranicím svých možností, je třeba vzpomínat na heroické úsilí Augusta Spiese a tisíců dalších, kteří položili své životy v boji za opravdovou svobodu a demokracii.

Mgr. Jiří Štainc

Zpracováno podle článku Alana MacSimoina The anarchist origins of May Day publikovaného v časopisu Workers Solidarity, č. 45, r. 1995.

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | admin | registrace | podmínky | mapa stránek | výměna odkazů