Hledat

Menu


Infosloupek

22.2.2017

105. VÝROČÍ NAROZENÍ

KIM IR SENA

Mm00249821-1_3

* 15. 4. 1912

+ 8. 7. 1994

10.1.2017

95 LET MILOŠE JAKEŠE

Jakes_01

* 12. 8. 1922

10.1.2017

50. VÝROČÍ ZAVRAŽDĚNÍ ERNESTA CHE GUEVARY

Guevara_01

 * 14. 6. 1928

+ 9. 10. 1967

10.1.2017

50. VÝROČÍ ÚMRTÍ MARIE MAJEROVÉ

Majerova_01

* 1. 2. 1882

+ 16. 1. 1967

10.1.2017

60. VÝROČÍ ÚMRTÍ ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO

Zapotocky_01

* 19. 12. 1884

+ 13. 11. 1957

10.1.2017

100 LET OD VÍTĚZSTVÍ VELKÉ ŘÍJNOVÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCE

Rijnova_revoluce_01

7. LISTOPADU 1917 - 2017

Z internetu:

20.12.2012

Schw

Podporujeme:

9.1.2011

Mnich_2

www.stopcirkevnim
restitucim.cz



Akce

* Čtvrtek 12. října 2017 - Seminář: PATŘÍ NEROSTNÉ BOHATSTVÍ A VODA VŠEM OBČANŮM? STIHNE LITHIUM OSUD OSTATNÍCH DARŮ PŘÍRODY? - 17.00, v zasedací místnosti Domu odborových svazů, Náměstí Winstona Churchilla 800/2, Praha 3 (vstup hlavním vchodem, přízemí). Panelisté: Milan Neubert - fyzik a ekonom, Jaroslav Borka - poslanec PSP ČR za Karlovarský kraj, Čestmír Kubát -  právník. Moderátor: Lubomír Ledl. Pořádá Spojenectví práce a solidarity.

 

Pondělí 23. října 2017 – Přednáška s diskusí: BUDE FRANCIE POD MACRONOVÝM VEDENÍM SILNÝM HRÁČEM VE SVĚTOVÉ A EVROPSKÉ POLITICE, NEBO NAOPAK? - 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. Úvodní slovo PhDr. Helena Briardová, expertka na francouzskou problematiku. Pořádá Klub společenských věd, http://www.klubspolved.cz/, ve spolupráci s Klubem mezinárodní politiky.

 

* Středa 25. října 2017 - Přednáška JUDr. Gustava Janáčka: Velká říjnová socialistická revoluce a pravda o československých legiích,  17.00 hod., v budově ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, v místnosti č. 76 v prvním patře. Presence účastníků bude zahájena v 16.30 hod. Vzhledem k omezeným prostorovým možnostem přednáškového sálu si svou účast na přednášce můžete rezervovat na e-mailové adrese helsov@seznam.cz nebo SMS zprávou na telefonním čísle 720 503 948.

 

* Úterý 7. listopadu 2017 - Shromáždění u příležitosti 100. výročí Velké říjnové socialistické revoluce, 15.00, čestné pohřebiště rudoarmějců, Olšanské hřbitovy, Praha 3 - Žižkov (MHD Mezi hřbitovy, při ul. U nákladového nádraží). Pořádá KV KSČM Praha.

 

* Sobota 11. listopadu 2017 - 42. pražská teoreticko-politická konference s mezinárodní účastí na téma O teorii a praxi komunistického hnutí, 9.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. U příležitosti 170. výročí Komunistického manifestu a 100. výročí Velké říjnové socialistické revoluce pořádá OV KSČM Praha 1 a další subjekty.

 

Pondělí 20. listopadu 2017 – Přednáška s diskusí: NĚMECKO PO VOLBÁCH - 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. Úvodní slovo Ing. Jaromír Kohlíček, CSc. - poslanec EP. Pořádá Klub společenských věd, http://www.klubspolved.cz/, ve spolupráci s Klubem mezinárodní politiky.

 

Pondělí 11. prosince 2017 – Přednáška s diskusí: ODKAZ VELKÉ ŘÍJNOVÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCE DNEŠKU, 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. Úvodní slovo JUDr. Stanislav Grospič, poslanec PČR. Pořádá Klub společenských věd, http://www.klubspolved.cz.

 

Schvalujete školné?

Váš vztah ke KLDR:



K situaci na Ukrajině

Ukrajinu již delší dobu jako turista pravidelně navštěvuji, a to několikrát do roka, a proto sleduji také zprávy o nynější krizi, která se projevuje veřejnými protestními akcemi, o nichž informují naše sdělovací prostředky.

Na základě rozhovorů s různými lidmi, na něž velmi tíživě dopadá dlouhodobá hospodářská krize a kteří žijí v takové chudobě a bídě, jakou si u nás v České republice dovede málokdo představit, mohu konstatovat, že důvěra lidu ve volené zástupce je zde opravdu velice nízká – snad ještě nižší, než u nás. Mnoho lidí již rezignovalo na možnost dosažení pozitivních změn ústavní a parlamentní cestou, což se projevuje např. tím, že odmítají chodit k volbám.

Důvody, proč značná část obyvatel sympatizuje se současným protestním hnutím, mohou být různé. Jistě, pouze někteří lidé vidí hlavní cíl v zapojení Ukrajiny do evropského integračního procesu. Je mnoho těch, kteří mají jediné přání: přežít. Tito lidé nevěří tomu, že Ukrajině pomůže z krizové situace Rusko, ale ani Evropská unie. Domnívají se, že Rusko může Ukrajině nabídnout pouze slova ujišťování o slovanské vzájemnosti, o společných dějinách a podobně, nikoli však reálnou pomoc. A pokud už Rusko nějakou finanční pomoc poskytne, pak největší užitek z ní nebude mít lid, nýbrž úzká skupina držitelů moci. Pokud jde o výhody a nevýhody vstupu Ukrajiny do EU, mnoho lidí již dnes počítá s tím, že v případě zapojení do evropského integračního procesu bude země i se svým přírodním bohatstvím postupně prodána do rukou západoevropského kapitálu.

Protestní hnutí má zřejmě nejvíce sympatizantů na západě Ukrajiny. Otázkou je, zda zrovna „vlna nacionalismu“ v této části Ukrajiny (já osobně jsem se zde s projevy nacionalismu setkal pouze výjimečně – naopak, mám pocit, že většina lidí je tu k národnostním odlišnostem mnohem tolerantnější, než je běžné třeba u nás v ČR) je hlavní příčinou odmítavých postojů občanů k současné vládě. Z marxistického hlediska je třeba zabývat se v první řadě spíše příčinami ekonomickými. Řada občanů západních oblastí Ukrajiny totiž dojíždí za prací do zemí Evropské unie (zejména do České republiky), a případné zapojení Ukrajiny do evropského integračního procesu si mnozí z těchto lidí spojují s nadějí na snadnější možnost vycestování na západ.

V současné době tvoří hlavní překážku cestování za prací vízová povinnost. Získání víza do zahraničí, zejména do zemí EU, je spojeno nejen se složitým vyřizováním, ale zejména s nemalými finančními náklady, ať už se jedná o oficiální poplatky, nebo přímo úplatky.

Přesto je řada ukrajinských občanů nakonec ochotna za cestu na západ draze zaplatit, protože ve své vlastní zemi nemají dostatek pracovních příležitostí a těm, kteří na Ukrajině práci mají, je vyplácena natolik nízká mzda, že nikdo z Čechů by za takové peníze do zaměstnání ani nedocházel, natož aby tam pracoval.

A to už nemluvím o prověrkách na hranicích, které trvají zpravidla několik hodin, a při nichž je s lidmi někdy zacházeno jako s dobytkem (zažil jsem na vlastní kůži – např. když mi pracovník slovenské celní správy po třech hodinách čekání na celnici ani nedovolil použít zdejší veřejné WC s odůvodněním, že nesmím vystupovat z autobusu; přitom nevzal v úvahu ani to, že jsem občanem EU).

Právě kratší vzdálenost od hranice Evropské unie, a tudíž možnost rychlejšího vycestování za prací na evropský západ, považuji za jeden z hlavních důvodů, proč je podpora vstupu do EU na západě Ukrajiny vyšší než na východě země. Samozřejmě, odlišné názory jsou rozšířeny na východě Ukrajiny, kde jsou přímé vazby vůči Rusku mnohem silnější než na západě.

Otázkou je, kdo může současné Ukrajině přinést více prospěchu, zda Evropská unie nebo Rusko. Přikláním se k názoru, že obě strany, tedy ruská i evropská, usilují o ekonomické ovládnutí Ukrajiny bez ohledu na zájmy většiny ukrajinských občanů. Celé mi to připadá jako přetahování dvou mocností o novou „kolonii“.

Další otázkou je, zda právě orientace na současné Rusko může na Ukrajině podpořit takovou politiku, která je orientována na pracující a jejich zájmy. Vždyť současná Ruská federace je stejně kapitalistická a stejně buržoasní, jako celá Evropská unie! A proto si nemyslím, že větší příklon Ukrajiny k Rusku může v nynější situaci vést ke zlepšení těžkého života ukrajinského lidu.

Mgr. Jiří Štainc

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | admin | registrace | podmínky | mapa stránek | výměna odkazů