Hledat

Menu


Infosloupek

Velká výročí roku 2018

9.1.2018

70. VÝROČÍ VÍTĚZSTVÍ

ČS. PRACUJÍCÍHO LIDU

NAD BURŽOAZIÍ A REAKCÍ

25. 2. 1948

9.1.2018

 70 LET KOREJSKÉ LIDOVĚ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY


9. 9. 1948

9.1.2018

   100. VÝROČÍ VZNIKU ČESKOSLOVENSKA

 Czechoslovakia-srofczechoslovakia_2

28. 10. 1918



Akce

Středa 7. února 2018 – Panelová diskuse na téma K ODKAZU ÚNORA 1948, 14.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, 3. patro, místnost č. 153.
Řídí RNDr. Václav Exner, CSc. Pořádá Klub společenských věd.

Pondělí 19. února 2018 – Přednáška s diskusí: POLITICKÝ DIALOG STRAN SVĚTA V PEKINGU, NOVÁ SVĚTOVÁ BEZPEČNOSTNÍ ARCHITEKTURA, 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, 1. patro, velký sál č. 76. Úvodní slovo JUDr. Jaroslav Roman, vedoucí oddělení ÚV KSČM. Pořádá Klub společenských věd ve spolupráci s Klubem mezinárodní politiky.

Středa 28. února 2018 – Přednáška s diskusí na téma: KOMUNISTICKÝ MANIFEST PRO 21. STOLETÍ, 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, 3. patro, místnost č. 153. Úvodní slovo PhDr. František Neužil. Pořádá Klub společenských věd.

Pondělí 19. března 2018 – Přednáška s diskusí: AKTUÁLNÍ SITUACE VE VENEZUELE, 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, 1. patro, velký sál č. 76.  Úvodní slovo chargé d´affaires venezuelského velvyslanectví v ČR. Pořádá Klub společenských věd ve spolupráci s Klubem mezinárodní politiky.


Středa 21. března 2018 – ZDROJE STÁTNÍHO ROZPOČTU A ŘÍZENÍ JEJICH VÝDAJŮ
, 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město,  1. patro, velký sál č. 76.
Úvodní slovo Mgr. Ing. Ladislav Šafránek, CSc., MBA. Pořádá Klub společenských věd.

 Pondělí 23. dubna 2018 – Přednáška s diskusí: AKTUÁLNÍ SITUACE V BĚLORUSKU, 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, 1. patro, velký sál č. 76.  Úvodní slovo velvyslanec Běloruska v ČR. Pořádá Klub společenských věd ve spolupráci s Klubem mezinárodní politiky.

Pondělí 21. května 2018 – Přednáška s diskusí: SMĚŘOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE, 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, 1. patro, velký sál č. 76.  Úvodní slovo MUDr. Jiří Maštálka, poslanec EP. Pořádá Klub společenských věd ve spolupráci s Klubem mezinárodní politiky.

Schvalujete školné?

Váš vztah ke KLDR:



K situaci na Ukrajině

Ukrajinu již delší dobu jako turista pravidelně navštěvuji, a to několikrát do roka, a proto sleduji také zprávy o nynější krizi, která se projevuje veřejnými protestními akcemi, o nichž informují naše sdělovací prostředky.

Na základě rozhovorů s různými lidmi, na něž velmi tíživě dopadá dlouhodobá hospodářská krize a kteří žijí v takové chudobě a bídě, jakou si u nás v České republice dovede málokdo představit, mohu konstatovat, že důvěra lidu ve volené zástupce je zde opravdu velice nízká – snad ještě nižší, než u nás. Mnoho lidí již rezignovalo na možnost dosažení pozitivních změn ústavní a parlamentní cestou, což se projevuje např. tím, že odmítají chodit k volbám.

Důvody, proč značná část obyvatel sympatizuje se současným protestním hnutím, mohou být různé. Jistě, pouze někteří lidé vidí hlavní cíl v zapojení Ukrajiny do evropského integračního procesu. Je mnoho těch, kteří mají jediné přání: přežít. Tito lidé nevěří tomu, že Ukrajině pomůže z krizové situace Rusko, ale ani Evropská unie. Domnívají se, že Rusko může Ukrajině nabídnout pouze slova ujišťování o slovanské vzájemnosti, o společných dějinách a podobně, nikoli však reálnou pomoc. A pokud už Rusko nějakou finanční pomoc poskytne, pak největší užitek z ní nebude mít lid, nýbrž úzká skupina držitelů moci. Pokud jde o výhody a nevýhody vstupu Ukrajiny do EU, mnoho lidí již dnes počítá s tím, že v případě zapojení do evropského integračního procesu bude země i se svým přírodním bohatstvím postupně prodána do rukou západoevropského kapitálu.

Protestní hnutí má zřejmě nejvíce sympatizantů na západě Ukrajiny. Otázkou je, zda zrovna „vlna nacionalismu“ v této části Ukrajiny (já osobně jsem se zde s projevy nacionalismu setkal pouze výjimečně – naopak, mám pocit, že většina lidí je tu k národnostním odlišnostem mnohem tolerantnější, než je běžné třeba u nás v ČR) je hlavní příčinou odmítavých postojů občanů k současné vládě. Z marxistického hlediska je třeba zabývat se v první řadě spíše příčinami ekonomickými. Řada občanů západních oblastí Ukrajiny totiž dojíždí za prací do zemí Evropské unie (zejména do České republiky), a případné zapojení Ukrajiny do evropského integračního procesu si mnozí z těchto lidí spojují s nadějí na snadnější možnost vycestování na západ.

V současné době tvoří hlavní překážku cestování za prací vízová povinnost. Získání víza do zahraničí, zejména do zemí EU, je spojeno nejen se složitým vyřizováním, ale zejména s nemalými finančními náklady, ať už se jedná o oficiální poplatky, nebo přímo úplatky.

Přesto je řada ukrajinských občanů nakonec ochotna za cestu na západ draze zaplatit, protože ve své vlastní zemi nemají dostatek pracovních příležitostí a těm, kteří na Ukrajině práci mají, je vyplácena natolik nízká mzda, že nikdo z Čechů by za takové peníze do zaměstnání ani nedocházel, natož aby tam pracoval.

A to už nemluvím o prověrkách na hranicích, které trvají zpravidla několik hodin, a při nichž je s lidmi někdy zacházeno jako s dobytkem (zažil jsem na vlastní kůži – např. když mi pracovník slovenské celní správy po třech hodinách čekání na celnici ani nedovolil použít zdejší veřejné WC s odůvodněním, že nesmím vystupovat z autobusu; přitom nevzal v úvahu ani to, že jsem občanem EU).

Právě kratší vzdálenost od hranice Evropské unie, a tudíž možnost rychlejšího vycestování za prací na evropský západ, považuji za jeden z hlavních důvodů, proč je podpora vstupu do EU na západě Ukrajiny vyšší než na východě země. Samozřejmě, odlišné názory jsou rozšířeny na východě Ukrajiny, kde jsou přímé vazby vůči Rusku mnohem silnější než na západě.

Otázkou je, kdo může současné Ukrajině přinést více prospěchu, zda Evropská unie nebo Rusko. Přikláním se k názoru, že obě strany, tedy ruská i evropská, usilují o ekonomické ovládnutí Ukrajiny bez ohledu na zájmy většiny ukrajinských občanů. Celé mi to připadá jako přetahování dvou mocností o novou „kolonii“.

Další otázkou je, zda právě orientace na současné Rusko může na Ukrajině podpořit takovou politiku, která je orientována na pracující a jejich zájmy. Vždyť současná Ruská federace je stejně kapitalistická a stejně buržoasní, jako celá Evropská unie! A proto si nemyslím, že větší příklon Ukrajiny k Rusku může v nynější situaci vést ke zlepšení těžkého života ukrajinského lidu.

Mgr. Jiří Štainc

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | admin | registrace | podmínky | mapa stránek | výměna odkazů