Hledat

Menu


Infosloupek

22.2.2017

105. VÝROČÍ NAROZENÍ

KIM IR SENA

Mm00249821-1_3

* 15. 4. 1912

+ 8. 7. 1994

10.1.2017

95 LET MILOŠE JAKEŠE

Jakes_01

* 12. 8. 1922

10.1.2017

50. VÝROČÍ ZAVRAŽDĚNÍ ERNESTA CHE GUEVARY

Guevara_01

 * 14. 6. 1928

+ 9. 10. 1967

10.1.2017

50. VÝROČÍ ÚMRTÍ MARIE MAJEROVÉ

Majerova_01

* 1. 2. 1882

+ 16. 1. 1967

10.1.2017

60. VÝROČÍ ÚMRTÍ ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO

Zapotocky_01

* 19. 12. 1884

+ 13. 11. 1957

10.1.2017

100 LET OD VÍTĚZSTVÍ VELKÉ ŘÍJNOVÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCE

Rijnova_revoluce_01

7. LISTOPADU 1917 - 2017

Z internetu:

20.12.2012

Schw

Podporujeme:

9.1.2011

Mnich_2

www.stopcirkevnim
restitucim.cz



Akce

* Čtvrtek 12. října 2017 - Seminář: PATŘÍ NEROSTNÉ BOHATSTVÍ A VODA VŠEM OBČANŮM? STIHNE LITHIUM OSUD OSTATNÍCH DARŮ PŘÍRODY? - 17.00, v zasedací místnosti Domu odborových svazů, Náměstí Winstona Churchilla 800/2, Praha 3 (vstup hlavním vchodem, přízemí). Panelisté: Milan Neubert - fyzik a ekonom, Jaroslav Borka - poslanec PSP ČR za Karlovarský kraj, Čestmír Kubát -  právník. Moderátor: Lubomír Ledl. Pořádá Spojenectví práce a solidarity.

 

Pondělí 23. října 2017 – Přednáška s diskusí: BUDE FRANCIE POD MACRONOVÝM VEDENÍM SILNÝM HRÁČEM VE SVĚTOVÉ A EVROPSKÉ POLITICE, NEBO NAOPAK? - 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. Úvodní slovo PhDr. Helena Briardová, expertka na francouzskou problematiku. Pořádá Klub společenských věd, http://www.klubspolved.cz/, ve spolupráci s Klubem mezinárodní politiky.

 

* Středa 25. října 2017 - Přednáška JUDr. Gustava Janáčka: Velká říjnová socialistická revoluce a pravda o československých legiích,  17.00 hod., v budově ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, v místnosti č. 76 v prvním patře. Presence účastníků bude zahájena v 16.30 hod. Vzhledem k omezeným prostorovým možnostem přednáškového sálu si svou účast na přednášce můžete rezervovat na e-mailové adrese helsov@seznam.cz nebo SMS zprávou na telefonním čísle 720 503 948.

 

* Úterý 7. listopadu 2017 - Shromáždění u příležitosti 100. výročí Velké říjnové socialistické revoluce, 15.00, čestné pohřebiště rudoarmějců, Olšanské hřbitovy, Praha 3 - Žižkov (MHD Mezi hřbitovy, při ul. U nákladového nádraží). Pořádá KV KSČM Praha.

 

* Sobota 11. listopadu 2017 - 42. pražská teoreticko-politická konference s mezinárodní účastí na téma O teorii a praxi komunistického hnutí, 9.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. U příležitosti 170. výročí Komunistického manifestu a 100. výročí Velké říjnové socialistické revoluce pořádá OV KSČM Praha 1 a další subjekty.

 

Pondělí 20. listopadu 2017 – Přednáška s diskusí: NĚMECKO PO VOLBÁCH - 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. Úvodní slovo Ing. Jaromír Kohlíček, CSc. - poslanec EP. Pořádá Klub společenských věd, http://www.klubspolved.cz/, ve spolupráci s Klubem mezinárodní politiky.

 

Pondělí 11. prosince 2017 – Přednáška s diskusí: ODKAZ VELKÉ ŘÍJNOVÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCE DNEŠKU, 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. Úvodní slovo JUDr. Stanislav Grospič, poslanec PČR. Pořádá Klub společenských věd, http://www.klubspolved.cz.

 

Schvalujete školné?

Váš vztah ke KLDR:



Fidel Castro bude žít věčně!

Castro_fidel_smutek Všechny pokrokové lidi světa hluboce zarmoutila zpráva, že v pátek 25. listopadu zemřel ve věku 90 let nejvyšší vůdce kubánské revoluce soudruh FIDEL CASTRO RUZ.

První tajemník ÚV KS Kuby 1965 - 2011, 1959 - 1976 ministerský předseda revoluční vlády  Kuby, 1976 - 2008 předseda státní rady a předseda rady ministrů Kubánské republiky, 1979 - 1983 a 2006 - 2008 generální tajemník  Hnutí nezúčastněných.

Původem ze statkářské rodiny, vzdělání získal v jezuitské koleji. Již od poloviny 40. let organizoval demonstrace proti zkorumpované vládě a ministru školství. V roce 1947 se účastnil ozbrojené expedice  proti Trujillově diktatuře v Dominikánské republice, která skončila neúspěchem a Fidel Castro se zachránil od zatčení kubánským válečným námořnictvem  skokem do vln. O rok později bojoval v nepokojích v kolumbijské Bogotě. V r. 1949 si otevřel advokátní kancelář, zároveň se stal viceprezidentem  a záhy i prezidentem Svazu univerzitních studentů. V letech 1952 - 1953 byl jedním z organizátorů revolučního Hnutí mládeže století. Již tehdy přesvědčil  o nutnosti ozbrojeného vystoupení proti diktatuře Fulgencia Batisty (podporované USA) i mnoho příslušníků středních vrstev, zvláště studentů a úředníků.

Příprava ozbrojeného útoku začala probíhat na jaře 1953, kdy byly nakoupeny zbraně a na zapadlých farmách začal probíhat výcvik ve střelbě. Večer  25. července 1953 se shromáždilo na 200 členů Hnutí mládeže století, mezi nimi i dvě dívky, aby následujícího dne nad ránem zaútočili na pevnost Moncada  v Santiagu de Chile. Hlavní útok vedl Fidel Castro, vedlejší útok proti posádce v Bayamu jeho bratr Raúl Castro. Oba útoky však ztroskotaly - obránce byli  v přesile a útočníci nezkušení. Tři z povstalců padli v boji, 68 jich bylo zajato a se souhlasem diktátora Batisty ještě téhož dne postříleno. Ostatní se rozptýlili  o Kubě nebo za hranice.

Proces s účastníky povstání, kteří nebyli zadrženi a zastřeleni na místě, ale byli dopadeni později, přinesl jeho účastníkům tresty ve výši 10 - 30 let odnětí svobody.  Fidel Castro byl souzen odděleně od ostatních a bez přístupu veřejnosti. Přednesl řeč „Dějiny mi dají za pravdu", ve které vyložil programové zásady  Hnutí mládeže století, kterými bylo navrácení svrchovanosti Kubě a obnova demokratické ústavy z roku 1940, agrární reforma podporující drobné zemědělské  vlastnictví, podíl dělníků a zaměstnanců ze zisku podniků a rolníků ze zisku cukrovarů, a také konfiskace majetku korupčníků. Tajně stenografovaný  projev byl propašován na veřejnost a ve stovkách kusů ilegálně šířen.

Fidel Castro byl odsouzen k 15 letům ztráty svobody a uvězněn v káznici na Isla de Pinos. Ve vězení napsal Manifest k národu, který se mu podařilo  zaslat redakcím havanských listů, a ve kterém deklaroval, že „povinnost pomstít památku padlých je posilou na cestě k nové revoluci". Diktátor Batista (podporovaný USA) ustoupil sílícímu hnutí požadujícímu propuštění uvězněných povstalců, a tak byl i Fidel Castro v květnu 1955 propuštěn  na svobodu. Byl mu však zakázán přístup na univerzitu a práce v rozhlase a noviny s jeho článkem zabaveny, proto 7. července odešel do exilu, nejprve do USA a poté do Mexika, kde se bratři Castrové poprvé setkali s argentinským lékařem Ernestem Che Guevarou, na kterého jejich boj hluboce zapůsobil a rozhodl se jej podpořit.

V Mexiku začal probíhat výcvik invazní skupiny hnutí, které nyní přijalo název dle data útoku na kasárna Moncada - Hnutí 26. července. Aktivity kubánských  povstalců na území Mexika neunikly pozornosti tamních bezpečnostních orgánů, takže Fidel Castro byl spolu se 22 spolupracovníky zatčen a poté donucen  k opuštění Mexika. Odcestoval do USA, kde se mu podařilo získat značné finanční prostředky na nové zbraně namísto těch, které zabavila mexická policie. 26. listopadu 1956 vyplula z Mexika motorová jachta Granma, na které se přepravovalo na Kubu 82 ozbrojených povstalců se zásoby braní, střeliva a potravin.  Jachta určená pro 8 - 10 cestujících byla značně přetížena a na rozbouřeném moři se dostala do potíží, se kterými nepočítali spojenci na kubánské pevnině  vedení Frankem Paísem, kteří v den plánovaného vylodění, 30. listopadu, zahájili několik ozbrojených akcí. Vláda mobilizovala armádu a vyhlásila výjimečný stav.  Většina povstalců padla v boji.

Granma zakotvila u kubánských břehů teprve v noci z 1. na 2. prosince a její posádka, která už o porážce povstání věděla z rozhlasu, zamířila rovnou k pohoří Sierra Maestra, odkud chtěla vést partyzánskou válku. V plantáži cukrové třtiny však byla vypátrána leteckým průzkumem, obklíčena armádou a  60 jejích členů zabito. Do Sierry Maestry dorazilo jen 12 mužů, mezi nimi i Fidel a Raúl Castrové. Společně vystoupili na nejvyšší vrchol Torquino a tam vybudovali svou první základnu. 15. ledna 1957 zaútočili na vojenskou stanici v osadě La Plata. Tento útok vyvrátil šířené zvěsti o zabití Fidela Castra. Castrova partyzánská skupina se postupně rozrůstala, v dubnu 1957 měla již 80 mužů a žen. Batista nasadil k jejímu potlačení téměř 12 tisíc vojáků, ale partyzáni  jim dovedli dovedně unikat, na vojenské předsunuté hlídky a týlová zařízení dokonce útočili. Povstalecké vojsko získávalo důvěru stále většího počtu rolníků,  zvláště když přistoupilo k provádění pozemkové reformy na partyzány ovládaném území.

Ráno 29. prosince 1958 zaútočila Che Guevarova kolona na pevnost Santa Clara, která 1. ledna 1959 kapitulovala. V noci z 31. prosince na 1. ledna  uprchl Batista společně s desítkami svých přisluhovačů. V únoru 1959 přijala vláda Základní zákon republiky založený na ústavě z r. 1940 zrušené diktátorem Batistou. Fidel Castro se stal předsedou Rady ministrů.  Postupně byla provedena řada hospodářských reforem zlepšujících životní úroveň lidu a směřujících k socialismu. V únoru 1960 byla podepsána první dohoda  o poskytnutí sovětského úvěru Kubě. V té době začaly také podvratné akce tajných služeb USA proti Kubě, hospodářská blokáda a neúspěšné pokusy o vojenskou intervenci.

V únoru 1963 vznikla ze Sjednocených revolučních organizací Jednotná strana socialistické revoluce, která byla v říjnu 1965 přejmenována na  Komunistickou stranu Kuby. Vrátil se jí tak původní název z doby založení v roce 1925. Prvním tajemníkem KS Kuby se stal Fidel Castro Ruz a druhým tajemníkem jeho bratr Raúl Castro Ruz. Oba vykonávali tyto funkce až do r. 2011, kdy byl zvolen prvním tajemníkem Raúl Castro Ruz.

V r. 1968 bylo dokončeno znárodnění, 1972 byla Kuba přijata za člena Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). V r. 1975 se uskutečnil I. sjezd KS Kuby, který se vyslovil pro přijetí socialistické ústavy, která byla schválena lidovým referendem 15. 2. 1976. Socialismus se na Kubě podařilo navzdory agresivní imperialistické politice USA udržet i po pádu světové socialistické soustavy  v čele se Sovětským svazem a Kuba tak zůstává ostrovem svobody a vzorem pro další latinskoamerické státy na cestě k vítězství pracujícího lidu.

Leopold Vejr

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | admin | registrace | podmínky | mapa stránek | výměna odkazů