Hledat

Menu


Infosloupek

22.2.2017

105. VÝROČÍ NAROZENÍ

KIM IR SENA

Mm00249821-1_3

* 15. 4. 1912

+ 8. 7. 1994

10.1.2017

95 LET MILOŠE JAKEŠE

Jakes_01

* 12. 8. 1922

10.1.2017

50. VÝROČÍ ZAVRAŽDĚNÍ ERNESTA CHE GUEVARY

Guevara_01

 * 14. 6. 1928

+ 9. 10. 1967

10.1.2017

50. VÝROČÍ ÚMRTÍ MARIE MAJEROVÉ

Majerova_01

* 1. 2. 1882

+ 16. 1. 1967

10.1.2017

60. VÝROČÍ ÚMRTÍ ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO

Zapotocky_01

* 19. 12. 1884

+ 13. 11. 1957

10.1.2017

100 LET OD VÍTĚZSTVÍ VELKÉ ŘÍJNOVÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCE

Rijnova_revoluce_01

7. LISTOPADU 1917 - 2017

Z internetu:

20.12.2012

Schw

Podporujeme:

9.1.2011

Mnich_2

www.stopcirkevnim
restitucim.cz



Akce

* Čtvrtek 21. září 2017 - Pietní setkání u hrobu generálplukovníka Ing. Miroslava Šmoldase u příležitosti 100. výročí jeho narození, 16.00, Olšanské hřbitovy, Praha 3 - Žižkov. Sraz před vchodem u tramvajové zastávky Mezi hřbitovy (ul. Jana Želivského). Pořádá Pražská rada Klubu českého pohraničí.

 

 * Pátek 22. září 2017 - Fénix: Rozsudek, 9.30, Městský soud v Praze, Spálená 2, Praha 2 - Nové Město, místnost č. 101. Solidární akce a podpora na místě vítána. https://antifenix.noblogs.org/

 

Sobota 23. září 2017 - Slavnost Haló novin, 10.00, Výstaviště, Praha 7 - Bubeneč (Holešovice), areál Křižíkovy fontány. Pořádá Krajský výbor KSČM Praha ve spolupráci s a. s. Futura. https://www.kscm.cz/cs/aktualne/kalendar-akci/slavnost-halo-novin-3

  

* Sobota 23. září 2017 - Konference: Říjnová revoluce a východní Evropa, 14.00, konferenční sál hotelu Expo (5. patro), Za Elektrárnou 412/3, Praha 7 - Bubeneč. Hovoří Josef Heller, Jiří Hudeček, Čestmír Kubát, Milan Matouš, Milan Neubert, Josef Skála. Pořádá Strana demokratického socialismu a OV KSČM Praha 10.

 

* Pondělí 25. září 2017 - O politice KLDR a životě v této zemi, 17.00, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, místnost č. 151, III. patro. Přednáší místopředseda Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan Lukáš Vrobel. Pořádá Pražská rada Klubu českého pohraničí.

  

* Pondělí 25. září 2017 - Přednáška s diskusí: USA OČIMA AMERICKÉHO NOVINÁŘE ERIKA BESTA, 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. Pořádá Klub společenských věd, http://www.klubspolved.cz/, ve spolupráci s Klubem mezinárodní politiky.

 

* Úterý 26. září 2017 - Předvolební setkání: Koho a proč volit? - 16.00, Karlovo náměstí, Praha 2 - Nové Město. Pořádá Spojenectví práce a solidarity.

 

* Středa 4. října 2017 - Přednáška s diskusí: Co se představitelům liberální ekonomické teorie nelíbí na marxistické pracovní teorii hodnoty? - 17.00, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, místnost č. 153, III. patro. Přednáší PhDr. František Neužil. Pořádá Klub společenských věd.

 

 

Pondělí 23. října 2017 – Přednáška s diskusí: BUDE FRANCIE POD MACRONOVÝM VEDENÍM SILNÝM HRÁČEM VE SVĚTOVÉ A EVROPSKÉ POLITICE, NEBO NAOPAK? - 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. Úvodní slovo PhDr. Helena Briardová, expertka na francouzskou problematiku. Pořádá Klub společenských věd, http://www.klubspolved.cz/, ve spolupráci s Klubem mezinárodní politiky.

 

* Úterý 7. listopadu 2017 - Shromáždění u příležitosti 100. výročí Velké říjnové socialistické revoluce, 15.00, čestné pohřebiště rudoarmějců, Olšanské hřbitovy, Praha 3 - Žižkov (MHD Mezi hřbitovy, při ul. U nákladového nádraží). Pořádá KV KSČM Praha.

 

* Sobota 11. listopadu 2017 - 42. pražská teoreticko-politická konference s mezinárodní účastí na téma O teorii a praxi komunistického hnutí, 9.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. U příležitosti 170. výročí Komunistického manifestu a 100. výročí Velké říjnové socialistické revoluce pořádá OV KSČM Praha 1 a další subjekty.

 

Pondělí 20. listopadu 2017 – Přednáška s diskusí: NĚMECKO PO VOLBÁCH - 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. Úvodní slovo Ing. Jaromír Kohlíček, CSc. - poslanec EP. Pořádá Klub společenských věd, http://www.klubspolved.cz/, ve spolupráci s Klubem mezinárodní politiky.

 

Pondělí 11. prosince 2017 – Přednáška s diskusí: ODKAZ VELKÉ ŘÍJNOVÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCE DNEŠKU, 17.00, budova ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1 - Nové Město, velký sál č. 76, I. patro. Úvodní slovo JUDr. Stanislav Grospič, poslanec PČR. Pořádá Klub společenských věd, http://www.klubspolved.cz.

 

Schvalujete školné?

Váš vztah ke KLDR:



K 50. výročí úmrtí Marie Majerové – zboření rodného domu?

Majerova_01_2 16. ledna uplyne 50 let od úmrtí národní umělkyně Marie Majerové, která patří k nejvýznamnějším autorům československé pokrokové literatury 20. století. I proto bylo její dílo po r. 1989 odsouzeno k nezájmu a zapomnění. Pokud se o Majerové někdy přece jen píše, bývají to spíše články snižující její dílo a skandalizující její osobu, např. „Bouřlivý milostný život Marie Majerové“ (Novinky.cz, 25. 11. 2013)1), kde ovšem fakta poněkud kulhají za bulvárním nadpisem. To však ještě není nic proti lascivnímu článku „Marie Majerová nebyla vůbec příkladná soudružka“ (Žena-in.cz, 29. 5. 2014)2), kde můžeme v diskusi číst, jak se některé ženy vysmívají ženskému hnutí, což nás nemůže překvapit v době, kdy se i dělníci vysmívají dělnickému hnutí, mnozí socialisté odmítají socialismus a mnozí komunisté komunismus.

Je pochopitelné, že dílo Majerové se politicky nehodí pro novou dobu, která zálibně hledí na období předmnichovské republiky a dokonce na Rakousko-Uhersko jako na zlaté časy. Majerová zaznamenala tu dobu jinak a je odvážné dnes tvrdit, že to snad bylo v rozporu se skutečností, že snad postavení chudých lidí a zvláště chudých žen bylo dobré nebo že chudí lidé neexistovali a všichni se měli jako Baťa nebo Preiss. Majerová psala z vlastní zkušenosti, vyšla z nuzných poměrů. Její otec, řezník František Bartoš, se z důvodu bezvýchodné finanční situace oběsil, když Marii byly tři roky. Od dětství byla aktivní v dělnickém hnutí, od 16 let členkou sociální demokracie.

Majerova_dum Marie Majerová měla to štěstí, že patřila k těm socialistickým literátům, kteří se dožili vítězství pracujícího lidu. V posledních letech svého života plně podpořila budování socialismu. Za svoji práci byla po zásluze oceněna nejvyššími řády. Národní umělkyní se stala dokonce už v r. 1947.

V rodném městě Marie Majerové (tehdy městysi) Úvaly v dnešním okrese Praha - východ (tehdy Český Brod) byl v r. 1954 za jejího významného finančního přispění a díky více než 10 tisícům odpracovaných dobrovolných brigádnických hodin otevřen Kulturní dům Marie Majerové, vzniklý přestavbou staršího hostince. Publikace o Úvalech z r. 1968 uvádí: „Marie Majerová darovala na přestavbu nejprve ve staré méně 890.000,- Kčs, na dostavení v r.1954 50.000,- Kčs, 15.000,- Kčs loutkové scéně na její vybavení a 5000,- Kčs divadelnímu souboru J. K. Tyla na osvětlení. Umístěno je tam všechno i kino.“3)

Po čtyřiceti letech od otevření bylo v r. 1994 rozhodnuto o jeho zrušení a navrácení objektu původním majitelům. Dnes je zde tržnice, v souladu s kulturní politikou restaurovaného kapitalismu. Označení kulturního domu na fasádě je už po léta zakryto reklamou.

Nejen to! Úvalské náměstí Marie Majerové (na kterém stojí její rodný dům) bylo po roce 1989 přejmenováno na náměstí Arnošta z Pardubic. První český arcibiskup (žijící v l. 1297 – 1364) se podle některých dohadů možná narodil na někdejší tvrzi Hostín na území dnešních Úval. Dnes se zdá pravděpodobnějším místem jeho narození Hostinka v okrese Náchod. Úvaly se tedy zbavily pojmenování veřejného prostranství po jediném svém prokazatelném všeobecně známém významném rodákovi. Po Marii Majerové se tak v rodném městě nejmenuje nic, ačkoli v 50. letech tolik pomohla jeho rozkvětu, přestože zde už od dětství nežila. Pomsta rodného města památce svého nejslavnějšího rodáka je o to zvláštnější, že na mnoha jiných místech republiky ulice M. Majerové zůstaly. (Nevděk je ostatně pro Úvaly typický, zmizet musela i třída Rudé armády, která městys 9. 5. 1945 osvobodila. Na území města a v okolí je několik pamětních desek a pomníků obětí fašistického běsnění v samém závěru války.)

50. výročí úmrtí Marie Majerové zřejmě oslaví město Úvaly vskutku velkolepě – zboří její rodný dům, na kterém je umístěna pamětní deska! Památkový katalog Národního památkového ústavu uvádí, že rodinný dům na nám. Arnošta z Pardubic č.p. 18 byl památkově chráněn od 3. 5. 1958 do 28. 4. 1997, kdy bylo upuštěno od ochrany, protože „byl zapsán za kulturní památku z politických důvodů; nemá výrazné architektonické hodnoty“.3)Majerova_deska

Budiž, je to běžný venkovský rodinný dům z 19. století, ale je architektonická hodnota skutečně jediným důvodem pro památkovou ochranu? Úvaly nemají příliš historických památek a nejsou vyhledávanou turistickou lokalitou, ačkoli leží na hlavní železnici i silnici vedoucí do Prahy z východu, takže jsou výborně dopravně dostupné. Muzeum se ve městě nenachází, ačkoli mnohem menší sídla svá muzea mají. Nebylo by namístě rodný dům Majerové zachovat a zřídit v něm expozici, věnovanou jejímu dílu, případně z poloviny jejímu životu a dílu a z druhé poloviny dějinám města a okolí? Domnívám se, že své návštěvníky by si muzeum našlo. Počet obyvatel pražských satelitů se stále zvyšuje a není rozumné využití jejich volného času orientovat jen na kombinaci „kulturních domů“ Penny market a Billa, jako je tomu v Úvalech. Domácí i přespolní by mohli návštěvu muzea skloubit s procházkou pěknou okolní přírodou a v nedávném místním referendu byla odhlasována obnova vyhlášeného koupaliště, které bude dalším atraktivním cílem pro letní sezónu. Nemluvě o tom, že rodný dům je jednou z mála posledních ukázek původní venkovské zástavby Úval a ačkoli z celorepublikového hlediska je tuctový, v rámci města stojí za pozornost.

Dům je v majetku města Úvaly. To rozhodlo na jeho místě vystavět novou městskou knihovnu a společenské centrum. Vítězné návrhy soutěže představují několik „supermoderních“ staveb, které do náměstí příliš nezapadají.5) Je namístě se ptát, proč neučinit společenským centrem právě rodný dům M. Majerové jako muzeum a proč novostavbu knihovny nezřídit kdekoli jinde. Nebylo by namístě za tímto účelem odkoupit a obnovit někdejší Kulturní dům M. Majerové?

Zdá se, že vládnoucí antikomunismus prostě nutí vládce Úval vymazat Majerovou z dějin města. Po rekonstrukci byl v r. 2015 vyzdoben nádražní podchod výjevy z místních dějin. Samozřejmě, že na Majerovou „nezbylo místo“, zatímco je zde zachycen T. G. Masaryk, který „pobýval na nedalekém zámku v Kolodějích“ (a k Úvalům žádný vztah neměl). Období socialismu je z dějin rovněž vymazáno. Chvályhodné je alespoň ztvárnění protifašistického boje a osvobození Rudou armádou, kompenzováno je však vyobrazením Občanského fóra, jehož vznik byl dle autorů kromě osvobození od fašismu jedinou významnou událostí 20. století (podprahově tedy divák musí vnímat, že osvobození od fašismu a „od komunismu“ byla podobně světlými událostmi).6)

Pochybuji o tom, že v případě zboření rodného domu bude pamětní deska M. Majerové přemístěna na novostavbu. Nebylo by to ani namístě, protože její text uvádí, že „V tomto domě se roku 1882 narodila národní umělkyně – spisovatelka Marie Majerová“. V případě novostavby už by text neodpovídal skutečnosti. Ale především – na desce je vyobrazen srp a kladivo. Je sice natolik sešlá, že skoro není vidět, avšak nelze si dělat iluze o tom, že by deska byla restaurována a použita v původní podobě. Úvaly tak zřejmě přijdou nejen o rodný dům veliké umělkyně, ale i o pěknou dobovou pamětní desku.

V zastupitelstvu města najdeme ODS, ČSSD, nezávislé s podporou TOP 09 a bezpartijní členy sdružení „Otevřené Úvaly“ a „Pro Úvaly“. KSČM zde už ani nekandiduje, tedy nemá zastupitele. Zastane se sociální demokracie památky své bývalé členky? Pochybuji. „Zradila“ přece stranu, když v r. 1921 vstoupila do nově založené KSČ…

Všimněme si podobnosti s osudem rodného domu současníka Majerové, Petra Bezruče (1867 – 1958). Domek v Kostelci na Hané na Prostějovsku, ve kterém velký proletářský básník žil, byl v r. 2015 vyjmut ze seznamu kulturních památek a může být zbořen. Argumentace je stejná jako v případě Majerové: „Památková hodnota je založena pouze na politickém významu v době zapsání. Svou architektonickou hodnotou není objekt výjimečný, jde o běžnou produkci z počátku 20. století s novodobými úpravami.“7)

Plánované zbourání rodného domu s pamětní deskou Marie Majerové, navíc v roce 50. výročí jejího úmrtí, je vrcholem pohrdání kulturou ze strany současného režimu. Pokrokoví lidé by se tomu měli rozhodně postavit. Ve státě, který by si vážil své kultury, by spisovatel velikosti M. Majerové dávno měl v rodném městě nejen muzeum, ale i pomník. V Úvalech zřejmě brzy nebude mít už nic.

Lukáš Vrobel

 

1)                  https://www.novinky.cz/zena/styl/319217-bourlivy-milostny-zivot-marie-majerove.html

2)                  http://zena-in.cz/clanek/marie-majerova-nebyla-vubec-prikladna-soudruzka

3)                  http://www.uvaly.cz/uvaly-1968/

4)                  http://www.pamatkovykatalog.cz/?element=2277318&sequence=4&mode=fulltext&region%5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=Praha-v%C3%BDchod&municipality%5B0%5D=%C3%9Avaly&order=relevance%3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults

5)                  http://www.mestouvaly.cz/aktuality-z-mesta/jine-akce-v-kalendari-1/jak-by-mohla-vypadat-pripravovana-nova-mestska-knihovna-a-spolecenske-centrum-v-uvalech-verejna-prezentace-navrhu-354_85cs.html

6)                  https://streetartuvaly.cz/realizovane-projekty/podchod-na-nadrazi/

7)                  http://olomouc.idnes.cz/dum-petra-bezruce-uz-neni-kulturni-pamatka-kostelec-na-hane-olomoucky-kraj-1uf-/olomouc-zpravy.aspx?c=A151217_171426_olomouc-zpravy_stk

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | admin | registrace | podmínky | mapa stránek | výměna odkazů